What comes to my mind.

Vypsání z pocitů

23. února 2016 v 18:40 | Nessi
Poslední dobou jsem furt smutná a trápím se. Nevím co se to děje. Mám pocit, že jsem k ničemu. U každého jsem jen ta nešikovná blondýna, co nemá logické myšlení. Já chci ale být ta šikovná holka, co umí vše co by měly umět všechny holky. Vím, že to moji kamarádi myslí ze srandy. Jenomže, mě už to začíná dost mrzet.

Například jsem se snažila něco uvařit. "Kámošky na mě ty si vařila? Ty? To muselo dopadnout". Asi vypadám u vás teď jako holka co nepochopí srandu, ale já prostě už taková u každého nechci být. Svěřila jsem se tomu mímu klukovi, ale ten jen odpověděl "no tak když si tohle myslíš.." Ranilo mě to. Chtěla bych někoho kdo by mi řekl, že jsem krásná a šikovná, že mě má moc rád.

Nikdy nebudu ta chytrá holka. Ta nejšikovnější a nejnadanější, ale potřebovala bych alespoň podporu. Bohůžel. Jediné co mě drží je místo, kam chodím do fitka. Vždycky si tam dávám proteinové pistáciové sušenky. To jsem si ale zkazila. Vzala jsem tam kámošku, ale ta později nabídla holce co ví, že jí nejvíc na světě nesnášim, ať tam jde s ní. O to místo, o ten zvyk jsem přišla. Tolik mi alespoň na tomhle záleželo. Dokonce jí i řekla, že musí ochutnat ty pistáciové sušenky. Takže jsem vše ztratila.

Before I die..

20. února 2016 v 21:20 | Nelli
Vítejte
Vítejte na mém postradatelném a znovuzrozeném blogu. Dnes jsem si pro vás připravila článek o tom, co bych chtěla dokázat než umřu. Každý z nás má nějaký ten sen, ale pokud si ho chce splnit musí si za nim stát. Žádný člověk, žádná věc, žádný "já to nedokážu" vám nesmí zabránit udělat krok v před.



 
 

Reklama